astralni-cestovani.org

Procital jsm si diskuze, do kterych jsem jeste nevesel a vsiml jsem si, ze tady mate nekteri zkusenosti s psychiatry. Nechteli by jste to trosku vice rozvest? Treba jak jste se tam dostali, jak se k vam ten psychiatr choval, co si o vas myslel apod.

Dobrej nápad Já s psychiatrem zatím žádnou zkušenost nemám, ale očekávám, že se to změní, až rodičům řeknu, o co se zajímám Už jsem se to chystal říct, ale potom, co jsem si přečetl to, co o psychiatrovi napsal blaza(4. příspěvek) jsem se rozhodl to aspoň o půl roku odložit. Proto by mi taky docela pomohlo, kdyby někdo napsal svoje zkušenosti. Děkuju

Tak jim to rekni, az budes citit, ze jim to muzes vysvetlit tak, ze te k psychyatrovi neposlou kdyz je chytnes a reknes "mami, tati..." a zacnes zanicene vykladat historky, je jasne, ze jim to moc do hlavy nepujde. Koneckoncu, proc by o tom oni meli vedet? Staci kdyz jim zhruba povis, co te zajima, ty veci vice do hloubky se jich vubec netykaji. To ze jsou to tvoji rodice vubec neznamena, ze by meli meli vedet vsechno to, co delas. Rikam to, ze jsem se v minulosti parkrat dopalil na nekolika situacich, nez jsem si uvedomil, ze ruzne takove veci do zivota tech lidi nepatri - kdyz jim to zacnes uzasne vykladat, budou si myslet, ze jsi opravdovy blazen. Takze pokud muzu dat radu, chce to trpelivost se kterou preckas obdobi, kdy mas touhu kazdemu vsechno rict me treba hodne v minulosti pomohlo tohle forum, ktere pro me slouzilo jako takovy kondenzator, ze jsem se mel kde o vsem vykecat, ikdyz jsem casto mluvil nesmysly, proste to byla pomoc kdybych ho nemel a plnou davku tech reci by dostali pribuzni, tak bych asi fakt byl ted mezi vypolstrovanymi stenami, jak je to v tech filmech, se sveraci kazajkou

Tady jsem ziskal vycuc z knihy od jedne slecny, ktera se nejspise zabyva psychologii:

když dovolíš, vytáhnu si na tebe učebnici psychiatrie:
Dobře, tak to co lidi vidí a co vlastně neexistje(poruchy vnímání) můžou být různé věci:
Dělí se na patické (ty nemocné) a nepatické (ty normální)
Nepatické jsou smyslové klamy (vnímání velikosti), paobrazy (trvají chvilinku - pozoruješ černý čtverec, podíváš se na bílou plochu, vidíš bílý, nebo je zelený a potom vidíš červený), eidetická vloha (jedinec sidokáže vyvolat smyslovou představu, kterou viděl s naprostou přesností), živá představa (není tak přesná jako eidetická, ale nedotváří se nijak fantazií - jedinec nad ní může ztratit kontrolu a podlehnou ji. Pokud se poddává jejímu emočnímu obsahu mluví se u vizí objevuje se při únavě, intoxikací (alkohol, drogy), snadno ovlivnitelných osob, při dočasné strátě dechu, při horečce, - to jsou vlastně halucinace, kdy je člověk stále normální), pareoidolie (fantazijní dotváření neurčitých podmětů - z mraků vidíš slona), synestezie - vjem vyvolá prožitky dalších smyslů - barevné slyšení (třeba štěká pes a vidíš barvy, je to dost vzácné). Tohle vše je normální.

Nazdarek, tak ja sem u psychiatra uz byl a rad se podelim o zkusenosti...
S tim v co verim doma nikdo problem nema, veri v to taky a tak je to pro me v tomhle smeru velmi jednoduche. Problem nastal kdyz jsem narazil na "orgonit". V souvyslosti s nim jsem se docetl o "cloudbustrech" nasledne o "chemtrails" a "NWO". To me docela vyplasilo a tak jsem zacal tlumocit vsechny informace na ktere jsem prisel svym kamaradum. Vubec sem to nesiril prehnane, jen jsem o tom proste povidal tomu kdo mel aspon trochu zajem. Na ten popud se mamka rozhodla ze me veme k psychiatrovy, ze neni normalni myslet si ze "stopy po letadlech" jsou nam skodlive a ze je to na palici
Nez sem se k tomu doktorovy dostal, precetl jsem si knihu "Mystika nebo schyzofrenie", je take zde na foru.http://forum.astralni-cestovani.org/vie ... f=13&t=193 kde jsem si akorat ujasnil ze nejsem blazen
Nejprve me mamka objednala pres nejakeho jejiho znameho doktora k jedne psychiatricce u nas ve meste. Popisu ted tak nejak co se delo:
uz kdyz sem tam vlezl, moc to na me nezapusobilo: mala mistnost, jeste mensi cekarna, hodne spore vybavena ordinace(prakticky jen pocitac a dve zidle), zidle na ktere sem sedel byla z takoveho toho plastu(zahradni nabytek) takze docela hruza. Kdyz sme tam vesli, ja sen se sestrou "zakladal kartu" a mezitim doktorka zpovidala mamku. Uz tohle mi prijde jako pekna blbost, dokazete si asi predstavit co ji mamka rekla no proste to muselo vypadat ze sem jasnej blazen: praskujou nas letadla a pod.
Takze kdyz sem pak ja prisel do ordinace, doktorka se me zeptala uz ejn na par drobnosti typu, jak spim, jak jim, jestli nemam problemy v praci a pod. V podstate po tom co sem ji odpovedel na par techhle otazek zacala s tim ze je to rozvijejici se schyzofrenie a ze bych mel zacit brat leky. Ze prijdu bud jednou mesicne na injekci nebo budu zrat prasky. Na to sem se ji jen zasmal a odmitl jsem. Dal to probihalo tak ze do me dalsi pul hodinu hustila a snazila se me presvedcit abych zacal papat ty pilulky. Strasila me i nasilnou hospitalizaci apod. Samozrejme ze neuspesne Nkonec sme sepsali jakysi protokol ze sem odmitl leceni(aby pry byla "z obliga" kdyz by se neco stalo) a my sli domu. Venku sme se ji s mamkou pro sbe zasmali, rekli si ze vubec nepusobila duveryhodne a ze navstivime jeste jineho lekare.
Tam uz to bylo o neco lepsi: pekna ordinace, rekl bych normalne vybavena. Lekarem byl muz, s delsi praxi. kdyz sme k nemu prisli s mamkou nechtel mluvit vubec, chtel pouze ten posudek od te predchozi lekarky. S mamkou sme razantne odmitli, ze nechceme aby jeho usudek byl ovlivnen a ze mu ho ukazeme potom. Dal nasledovali klasicke otazky, jak spim, jak jim, jestli nemam problemi v praci a pod. Celkem dobre sme si pokecali...o NWO nepadlo ani slovo. Pak si dovnitr pozval mamku a spustil: "nenaznacuje to zadne psychicke potize ani vzacinejicim stadiu. Rozhodne neni vas syn blazen." no proste neco v tom smyslu jako ze sem normalni Pak sme se zacali trochu bavit vsichni tri a ja sputil proc me tam mamka vubec dotahla, o NWO a pod. doktor na me cumel jak puk. Chrlil jsem na nej fakta az to vypadalo ze se v nich skoro topil Pak si akorat pamatuju, coz me moc potesilo, ze mi rekl: "no tak vy jste bud blazen nebo genius "...z cehoz sem si odvodil ze musim tedy podle nej byt genius, kdyz to ze blazen nejsem potvrdil v nekolika vetach pred tim ...no a tak sme z mamkou v poklidu odelsi. ona spokojena s tim ze sem ji dokazal ze nejsem blazen, a ja s dobrym pocitem ze sem byl ocenen za svou inteligenci ...

Tot asi vse. Nikdy vice sem se zatim k psychousovy nedostal...

tak inak k tomu NWO. tu trosku pozor. ze je clovek viac ci menej podozrievavi je v poriadku. problem a dost velky nastava ak zacne byt podozrievavi voci vsetkemu. si mysli ze ho sleduju no proste chorobna paranoja ktora uz cloveku zabranuje normalne existovat.

Mezi genialitou a bláznovstvím není velký rozdíl . U mě se ta schizofrenie rozvinula, ale NWO se u mě nechytá, spíš ty teorie jen tak přejdu, a říkám si kdo to pořád vymýšlí, na druhou stranu vím, že se něco bude dít podle mytologie, uvidíme jak to dopadne do roku 2012. Pokud to bereš takhle sportovně tak seš ok. Jak se to přehouplo u mě, tak už to dobré nebylo a věděl jsem, že se se mnou něco děje a dokonce jsem místama věděl, že mám něco s mozkem, ale ubránit se už nešlo, bylo to jak rozjetý vlak. Až někdo zažije opakovaně schizofrenii, tak vyhledá psychiatra a rád. Poprvé mu to pár měsíců nedocvakne a dokonce bude odmítat léčbu, protože takto postiženému člověku připadá všechno naprosto normální, je to zvláštní, ale s odstupem času si uvědomí, že to co dělal, nebo na co myslel bylo postavené na hlavu. Ještě taková věc, ty psychiatry moc nezajímá obsah jestli je to pravda, nebo není o co se zajímáte. Dokonce by vám neměli odporovat, oni jen ví, že to nepatří mezi věci, kterýma se zabývá většina lidí a tím to pro ně končí, takže nemá cenu jim tam vyprávět nějaké historky, proto zprvu jak si nevykládal o NWO řekl že nejsi blázen . Pokud planě filozofujete, zajímáte se o posmrtný život, náboženskou tématiku, nebo nějaké spiknutí, podezírání, tak při tomhle oni zbystří. Ale nemysli to zle, ví co taková psychická nemoc může způsobit když se rozjede, proto je lepší prevence. Psychická nemoc je hroší než fyzická, protože ji nevidíte, není se čeho chytit, když vám uříznou nohu tak to víte, ale co duše, jak ta je na tom, co ji chybí, to vám nikdo neřekne, jsou jen určitá doporučení.

a jak poznas ze uz mas schyzu?


ja mam zkusenost s psychyatrem takovou ze me osobne delalo nejvetsi utrpeni to ze sjem musela bejt v ty cekarne mezi ostatnima lidma (dost na sebe prebiram pocity jinejch kdyz jsou v extremu) takze za tech 20 minut co jsem tam cekala jsme se pri kazdym sustnuti porad ohlizela, zacala jsem se klepat apod...no proste humus... k tomu doktorovi sjem se dostala tak ze mamka spolupracuje na grantu s jednou osobouv tom ustavu co je v praze za ipakem, a ma tam tudiz znamou tak jsem si jenom rekla ze chci chlapa a nekoho mladyho a v pohode... tak mi pak nekoho dohodila...
ale co bylo pro me osobne taky ne zrovna prijemny kdyz se me hned zeptal tak co vas trapi...tedka hlava narvana nejruznejsima vecma od tehle skopicin po deprese z inejch veci apod... a kde zacit...:-D no nakonec jsme resili ty depky a moje tehdejsi hodne extremni zmeny nalad tak mi dal na vyplneni takovej spankovej/naladovej denik....tak jsme mu ho pak dala on rekl ze v pohode a bylo to....to ze jsme se s nim bavila stezi o setine toho co me tizilo byla uz druha vec....

a jak poznas ze uz mas schyzu?

To se těžko pozná, ti co to poznají jsou ti šťastnější, ale poprvé to asi nepozná nikdo, podkud nemá uvědomění že je to nemoc. Je to jako sen, ve kterém se taky nerozhodnete že se to jen zdá a děláte věci podle svého vědomí a svědomí a můžou to být úplné pitomosti. U sebe jsem to poznal tak, že jsem měl myšlenkový průjem a pořád jsem něco vymýšlel a bylo to strašně depresivní, protože se to týkalo existence.

nemuzu si to odpustit ale mas bod za tu hlasku myslenkovy prujem:-D jsem se malem vytlemem svalila z postele:-D

se trochu bojim protoze posledni dobou opravdu hodne snim ze uz je clovek spis myslenkama ve sneni nez v realite...ale porad vnimas veci okolo sebe apod...proste jako kdyz se treba pri chuzi nad necim zasnis, ale tohle je hodne intenzivni.... tak se trochu obavam abych ten zivot nepros*** ve sneni...
ale to sneni mi bohuzel pomaha to tu snest....

nesni o jiné realitě sni tuhle realitu je to taky jen sen

saila: jo no.. rozumim ti.. taky si to tady obcas zprijemnuju "zasnenim"
ATA: to se ti rekne.. kdyz ty jinaci reality jsou oproti nasi tak hrozne prijemny.. kdyby se to tady dalo taky tak pekne tvarovat myslenkou tak by nebylo potreba nikam utikat

Ono se dá sice ne tak snadno jako v Ld ale de to chce to ale kompletni zmenu myšlení a chování .K tomu abch toh dosahl uplne mam sice daleko ale i ta trocha co sem zmenil ma neuvěřitelnej efekt sem proste stastnej pritom se v okolý nic nezmenilo a za stejnech podminek sem mel depresi zmenil sem se já.Proste siužívám pritomnosti a krásy všecho zatim to držím 3 dny ale chtel bych po zybtek života snad to vyjde.

Tahle realita je tavrnejši než si myslite stači se jen naladit a nevazat se na výsledek .

Ted sem zdrogovanej čistou energijí

ale to sneni mi bohuzel pomaha to tu snest....

Pokud tohle myslíš vážně, tak se podl mě moc upínáš na nějaký cíl, vidíš, že by to mohlo být lepší a nevšímáš si toho, že už teď je to krásné. Ono to totiž vždy může být lepší a když se na to budeš moc upínat, o to dýl Ti potrvá, než toho dosáhneš. Vždyť bys mohla žít zavřená někde v betonový místnosti, 4x denně bys dostala najíst, napít...a o tom by byl celý Tvůj život - nemyslíš, že oproti tomu je to teď nádhera?

Zkus si někdy v noci otevřít okno a třeba 10 minut se dívat na hvězdy, pokud je zataženo tak sledovat třeba okolí, jak se mění stíny a podobně...Určitě z Tebe spadnou všechny starosti, problémy a bude Ti to připadat jako sen, budeš šťastná...a takhle zkus brát celý svůj život, nezabývej se penězi, krizemi, osobními problémy, prostě celou budoucností...žij TADY A TEĎ, a problémy se nějak vyřeší samy, Ty si toho skoro ani nevšimneš
Vždy to bude jen tak špatné, jak si budeš myslet, že je

Ono to neni tak jednoduchy kdybych aspon treba doma mela klid tak by to mozna i slo ale kdyz jako prvni po příchodu domu po praci slyšíš udělej tohle tohle a tamhleto a jak to ze neni tohle a tohle proste ani ahoj jenom cista buzerace...tak to pak clovek ztratí chut na cokoliv a do toho prace která te moc nebavi a o ty o ktery sníš vis ze nemas sanci moc dobre uspět... Tak to uz člověku pomalu nezbývá nic nez snít

Muj život pomalu o něčem takovým je

Hlavu vzhůru! Já doma taky nemám moc klidu. Dříve jsem to taky řešil dost sněním a pak si začal uvědomovat, že nějak zapomínám žít tento život. Možná je ta moje situace v porovnání s tvým problémem směšná, ale mě osobně pomáhá vypadnout někam do lesa (nejlépe na víc dní) a hodně pohybu (běh, posilování a plavání...). Vlastně to dělám všechno najednou a funguje to skvěle, vyčistí to pěkně hlavu. Hlavně se nepoddej beznaději a sebelítosti, tenhle život má svůj účel.

to bohuzel vim taky:-D ze to ma svuj ucel

saila: Sneni je opravdu ztrata casu. Pokud o necem snis, tak to radsi uskutecni. Ze nemas sanci ziskat svou vysnenou praci? Nesmysl. Vzdycky to jde. Jak rikal Sunny..... je lepsi mirit ke hvezdam a minout, nez mirit do hnoje a trefit se. Ja byl taky ucen na truhlare ktery snil o tom, jak bude v zasahove jednotce zachranovat lidi . A ted jsem na skole ochrany osob a majetku a cvicim, abych svych snu dosahl. Kdyz si urcis cil, otevre se ti cesta. Tvuj zivot ti tu cestu hodne usnadni sam. Musis se ale skutecne rozhodnout ze ten cil chces a ze tou cestou pujdes. Pokud budes koukat jen po snadnych cestach, tak ji nenajdes. Cesta k cili neni nikdy snadna. Ale snadna neni ani ta, po ktery jdes tedka. Proto myslim, ze je cas s tim neco udelat.

A ze te doma porad jen sekyrujou? Ja vim, ze je to opravdu unavne ale pokud zadny svetlo neprichazi, stan se tim svetlem ty. V pokojnem bojovnikovy rikali, ze "ty ktere je nejtezsi milovat jsou ti, kteri to nejvice potrebuji". Je to pravda. Spousta lidi jsou na vsechny neprijemni, protoze maji pocit ze je nikdo nema rad. A proto je pak nemaji radi jeste vic. Jakmile je ale nekdo zacne milovat, tak jsou to uplne novy lide.

No to ze ty se rozhodnes jit kvuli tomu na nejakou školu je jedna vec ale kdyz jde o to si vzit nejakej úvěr treba na 500 000 a nevis jestli to splatiš tak to je vec druha nebo ty si myslis ze mam sanci se v praze prosadit s esoterickym obchodem?

saila: To neni jen o tom jit na skolu. To je o tom jit uplne jinou cestou. Musim cvicit spoustu hodin denne, abych mel sanci se tam dostat. Zkus treba nejdrive v takovem obchodu pracovat a uvidis, jestli bys mohla byt lepsi. Nebo jestli by to vubec bylo pro tebe.