astralni-cestovani.org

4D ? Jak si to mám představit ?
Pro menší představu se můžete podívat třeba tady- http://cs.wikipedia.org/wiki/4D


-Představme si, že bod= 0D je tenhle okamžik, jeden snímek z filmu.

-Tahle tečka si žije nirvánou= pouhá existence,zároveň neexistence ( nebo něco jiného, nirvánu těžko definovat, nejlépe popsané je to tady- http://lampa.cz/prednasky/nirvana.html )

-Nemůžeme říct bod existuje. Bod je všudypřitomný. Existuje všude a přitom vlastně neexistuje. Bod je jako oheň.

-Představme si , že bod natáčíme na kameru, což je v podstatě rychlé fotografování. = Zaznamenáváme změnu.

-Takže natočíme bod,tečku skončíme s natáčením a snímky dáme vedle sebe chronologicky. Nečekaně je tečka pořád stejná a my jsme nevědomky vytvořili čáru. Tato čára je pro nás prostě čára ,díky které můžeme vidět věc, které ten bod říká čas, a o kterém si myslí, že je naprosto nepředvídatelný a náhodný (bod nemyslí, bod je v nirváně, to jen pro přirovnání s námi).
Jenže ten kdo je ve vyšších sférách 2D,3D,4D a tak dále vidí, že tečka má přesně nalajnovaný osud a vidí, co se kdy s tečkou stalo a stane.

-Možná si řeknete bod a tečka to je přeci rozdíl.Bod si sebe musí představit jako tečku, aby si sebe mohl nějak představit,protože kdyby si sebe představil jako bod uznal by vlastně, že vůbec neexistuje. Bod si sebe jako bod představí až tehdy, když uzná, že tečka je jen věc tvořená myšlením.A je to vlastně jedno, jak se pojmenuje protože ve skutečnosti bude pořád stejný.

- 0D = bod tvoří díky svému času ,čas=změna 1D=čáru. Čára vytváří díky věci nazývané čas plochu=2D. (Pořád si tyto procesy představujme jako film, natáčíme čáru a snímky pokládáme chronologicky vedle sebe a vzniká nám tak černá plocha, Ale zase si musíme uvědomit, že jsou to jenom čáry. Čáry jsou jen čáry a nikdy plochu nevytvoří, můžeme jen říkat,že vytvořili plochu a popisujeme tak pouze VZTAH mezi nimi) Plocha=2D,což už si lze dobře představit jako film, tvoří díky času 3D=prostor. 3D=prostor tvoří pokládáním se zasebou 4D= časoprostor.

-My žijeme ve 3D tudíž už vnímáme 4. rozměr jako čas a ne jako pouhý prostor. Myslíme si jako ta tečka, že to co bude potom je věc čistě náhodná. Chytřejšímu člověku dojde, že mnohé věci lze předvídat. Jestě chytřejšímu člověku dojde, že v podstatě lze předvídat lze úplně všechno I naše myšlení, tzv. svobodnou vůli, tudíž, že jsme pouze otroky osudu. Dojde mu, že náhoda neexistuje a to je také pravda, ale máme tu ještě jedno ALE...

-Stejně jako existuje bod a není si vědom jiných bodů. Existujeme mi v 3d světě a nejsme si vědomi jiných. Teprve když se bod vyšvihne o rozměř výš uvidí, že bodů je nekonečně mnoho a přitom vlastně společně tvoří novou dimenzi. Stejně tak to je s naším světem. Jako 4d duchy nás 4d bytosti jako andělé a pod vysílají do různých 3d dimenzích abysme se učili. Proto si můžeme víceméně určovat, jak prožijeme život.

-Avšak osud určený není zřejmě nijak nezměnitelný, protože existují mnozí lidé, kteří 4d svět vidí a navíc všichni lidé putují do této dimenze ve snech atd, což výrazně mění přesnou lajnu osudu.

-Osobně si nedovedu představit, jak lze měnit minulost aniž by se to projevilo v přítomnosti, pokud někdo změní minulost vzniká okamžitě jiná dimenze ve které to všechno jede a vznikají tak kopie ?Anebo je jakákoliv změna, kterou kdo kdy provede je již započítaná, takže osud měnit nelze ?
Neřekl bych, že ani jedna ze zmíněných úvah je správná, problém je asi v tom, že je mé myšlení příliš omezené, nebo je to tak, že prostě nemůžu pochopit to, jak funguje dimenze výš, když jsem o dimenzi níž. Přesto, jak jsem již řekl člověk se do 4d dimenze dostává běžně, takže by to mělo jít pochopit, jenže tady pozor. Pochopit je finální proces myšlení a to je možná právě ten problém.
Tyto věci nelze pochopit, ale lze je jaksi pocítit osvícením.

-Někde jsem četl, že existují dva vesmíry 4d a 6d. Ovšem 6d možná není maximální počet rozměrů, počet rozměrů možná není vůbec nijak omezen.

-Intuice je schopnost, která nahrazuje myšlení v 4D dimenzi.

-Myšlení vzniká a zaníká 3. rozměrem stejně jako intuice vzniká a zaniká 4.rozměrem atd atd přesunem mimo rozměry vzniká Nirvána.

-Paradoxně jsme možná vznikly jen proto, abysme se naučili znovu zmizet.






Tak tohle všechno mě napadlo,když jsem přemýšlel nad tím co jsou to vlastně rozměry.
Pište co si myslíte o správnosti těchto tvrzení.

kamarad mi o tom neco rikal a...je to na me moc slozity:D

Unga:Trochu tě opravím co se týče,rozměrů.

1D = Jeden směr,buď horizontální,nebo vertikální,představ si objekt co může jít jen jedním s těchto směrů.(X a Y ale jen jeden)
2D = Dva směry,horizontální a vertikální(X a Y),změnilo se to,že objekt může využívat oba dva směry ve stejnou dobu,nebo ve stejné dimenzi.
3D = Tři směry,X,Y,Z . Takže tu máme horizontální,vertikální,a výšku.Můžeš jít,dozadu,dopředu,do stran,a do výšky jakou jsi určíš.
4D = Spekulace.... Nebo to co tvrdíš.

Četl,jsem o Vesmírech,kde existuje 1D a 2D(nedokážu si představit jejich život),3D to je ten stejný druh,jako náš Vesmír.

Neřekl bych. že 4D je spekulace je to pro nás věc zvaná čas, to co o tom píšou je v podstatě stejné a logicky to vyplývá ze vztahů , které mezi sebou mají ostatní rozměry. Nový rozměr je pokaždé kolmý k těm původním.

Já jsem nemyslel spekulace,já jsem tak řekl že lidi se ještě,tak neshodly na čtvrtým rozměře teda aspoň myšleno jako dimenzi,ale říkám že to co ty píšeš tak může být .Já jsem o tomhle přemýšlel spíše jako programátor,než tak normálně,tak proto si nedokážu 4 rozměr představit,ale bylo tu téma na 11 rozměru Vesmíru,zkus se podívat tam .
Edit:Sorry,teď se tak dívám,ale máš pravdu.Ale stejně proč lidi mají dohady.Někdo mluví o spojení dvou dimenzí,někdo zase o něčem jiném.Osobně si nedokážu představit takový program z 4D rozměrem,jedině že by uměl cestovat časem . http://forum.astralni-cestovani.org/vie ... ?f=30&t=11

Ted' mě jen tak napadla taková věc, jak to vlastně v té 4D vypadá. Když čas je prostor, můžeme se pohybovat v tom čase sem a tam, zároven ale prostor už ztrácí význam, protože to,že je pro nás tady prostor důležitý je to, že ho musíme překonávat v nějakém čase, tudíž sečteno podtrženo ve 4D se opravdu budeme cítit jako ve snu, kde můžeme dělat cokoliv. -To už sme věděli předtim tohle ale ukazuje snění jako něco v podstatě reálnějšího, než je tento svět. Když si pak řekneme sen a reálnější než skutečnost? Dojde nám, jak je tenhle takzvaný reálný svět omezený a primitivní a že ho v podstatě nemá cenu brát nějak vážně.

Když si to uvědomíme každé naše myšlení je v podstatě jedna 4D dimenze, můžeme se přesouvat v myšlenkách stejně jako ve 4D. To, že nemáme schopnost vymyslet cokoliv okamžitě je problém asi toho, že mozek je propojen s 3D mechanismy, který ho omezují ale jsou důležité pro to, aby měla mysl v 3D světě aspon nějaký význam 3d mechanismy = pamět, pudy... atd

Unga: Počkej,počkej.Možná že se pohybujem v 4D prostoru,ale to neznamená že je žití v 3D bezvýznamné.Na co jsme dostali,naše fyzická těla ? Na to aby jsme si jich užili,o tom je existence.

Neříkám, že život tady je bezvýznamný, říkám jen, že by jsme ho neměli brát tak vážně, jak to dělá většina lidí. Protože většina lidí život nežije, přežívá jen proto, protože se bojí smrti.

To, že si ve snu můžeš dělat, co chceš (pohybovat se volně ve čtvrtém rozměru) ještě neznamená, že je reálnější. Realita je spíše stanovena důsledky našich činů. Z tvého příspěvku mi přišlo jako by sis z toho důvodu sen považoval více než skutečnost. I kdyby měl tucet rozměrů, stejně se ráno rozplyne. Podobně se dá říct, že hra je reálnější, když se můžeš loadnout kamkoli si zamaneš.
Možná je to blbost, ale tak mě napadá, že možnost cestovat v čase neumožňuje plnější využití tohoto čtvrtého rozměru. Vše se dá teoreticky vytvořit, tak jako tak úplně stejně, prostě jakýkoli tvar.
Kdyby tu byla možnost vrátit čas zpět a měl by ji každý, tak by se lidi stejně nedohodly a jejich životy by nebyly vůbec kompatibilní. Například když někoho uhodím a pak mě to mrzí, vrátím čas a všecko je OK, ale jak ke ztrátě vzpomínek na prožitou situaci přišla ona postižená osoba, která by mohla třeba raději volit odplatu. Rázem by jsme se oba octli úplně někde jinde. Přijde mi to tak, že pokud máme žít pohromadě v jedné realitě, tak možnost ovládat čas by mohla být udělena pouze jedné osobě pro daný okamžik či úsek. Nedokážu si představit, jak by se miliony lidí hádaly o výsledek dějin. Ony by vlastně už ani žádné dějiny nebyly, když by zmizely důsledky.
Pravda, že problematika rozměrů je dosti metafyzické téma. Při pomyšlení na přidání dalších rozměrů měřitelných v metrech mi jde hlava kolem. Co teprve přidat další čas, proč taky ne když máme tři rozměry vzdálenosti. Nebo bych už rovnou mohl začít vymýšlet nové jednotky pro dosud nepoznané druhy rozměrů.
Každopádně, čím víc rozměru, tím je to lepší. Napráskal bych je tam všecky

Ješte k tomu přidejte paralelni vesmiry pak to teprv začne byt zajimavy.

Multidimenzionalni multivesmír kde se všechno děje zaroven.

Co takle to cestovani časem našel sem metodu ketrou by to šlo asi docela snadno pres LD ale pořad nedokažu odhadnout co se stane prepiše se časova linie nebo vznikne nová respektive moje stry ja to presune do jine vetve ketra už stejne v ramci pravdepodobnosti existuje.A hlavni vec co se zmeni pro me ktrej se do minulosti vraci
bud nic nebo se zmeni ta časova linie ale pak vznika paradox a taky otazka jak to bude řešit pamet/vedomi prepiše setaky nebo zustane nazvisly na čase.

taky sou trošku problemy z kauzalitou třeba: videl sem udalost z buducnosti napsal sem o ni a to ji zpusobylo a ted kde je přičina kdyby o ni nenapsal tak by se nestala
ale kdyby se nestala tak sem o ni nemohl napsat

Začněme se zřejmě nepopíratelnou skutečností,že vesmír je nekonečný z toho jasně vyplývá, že někde existuje přesně taková skutečnost jako ted' tady a všechny ostatní varianty. V tuhle chvíli se někde ve vesmíru odehrává cokoliv si zrovna vymyslíte a to je nepopíratelná skutečnost.
A co když jedou 2 stejné reality ? Řekl bych, že to bude prostě jen 1 realita. Tudíž neexistuje žádná naše realita, ale mi se jen přesouváme v prostoru vesmíru tam, kde stejná verze skutečnosti. To už dost podlamuje ego. Co jsme "já" jakto, že toto já je ted' a tady? Třeba pokáždé, když zafunguje naše tzv.svobodná vůle rozdvojíme se, každá putujíc dál v oné variantě. Co jsem tedy to "já", co určuje, že ted' jsem tady a ted'.
Jsem tu vůbec? Ve snu mám také utkvělou představu o tom, že je to skutečné, tenhle svět může být jen moje představa, jsem třeba jediná věc, co existuje v celém vesmíru a všechno ostatní je jen má představa.

Tudíž se dostáváme k tvrzení: Svět začíná a končí mým vědomím. Přestanu vnímat svět a svět přestane existovat. - Zní to divně a pravda to je jen z určitého úhlu pohledu, protože vše závisí na úhlu pohledu. To co si z toho máme odnést je to, že my "jsme" a všechno ostatní je druhořadé a stavíme to na skutečnosti, že my jsme. Z tohoto stavu teprve lze něco pochopit. Ne naopak, že se snažíme pochopit vesmír a z toho se snažit vyvodit co jsme.

to Jadydadyda: Sen se rozplyne jen proto, protože se začne ozývat naše tělo, kdybychom ho neměli žádné rozplývání by nebylo. Naopak, tento svět se rozplývá stejně jako sen, když usneme a narozdíl od "snu" můžeme kdykoli zemřít, naše přitomnost tady je strašně vratká naopak do 4D se nakonec stejně vrátíš není nic co by tě nějakým způsobem mohlo smazat. Proto se mi zdá, že je skutečnější, jistější.

Svět začíná a končí mým vědomím

Mě se víc líbí teorie,že paralerní reality můžu podkat při cestování vyššími sférami.To co jsi napsal z vědomím(viz.citace),je dokázáno psychologii.Protože jeden chlápek v japonsku,co měl pronajatý vědce,nebo mu pomáhali při výzkumu.Tak zjistil že při žehnání něčeho,se mění značně struktura objektu.Nechali požehnat v kostele vodě,tím že lidé tomu věřili,tak jejich víra v síle požehnání tu strukturu vody opravdu změnila.Ano můžu říct svět pro mě skončí,tak pro mě skončil,ale bytosti na něm žijí dál.Je fakt že katastrofu můžeme vyvolat,ale radši na to nemyslím.

To s tim výzkumem v Japonsku je věc, která spíš dokazuje existenci magie a věcí, kterým většina lidí říká nadpřirozené jevy.
Svět začíná a končí mým vědomím je spíš věc filozofie a přístupu k životu, tak aby se člověk nakonec nezbláznil. Přesto se nedá říct, že by to byla přímo lež, jak jsem napsal vše záleží na úhlu pohledu. Úhel pohledu určuje co je pravda, protože pravda je subjektivní.

Magie je jen církevní název pro psychotroniku.Slova jako čaroděj,kouzla,magie neexistují.Je to energie,jako každá jiná Reiky,Chci,Tai.

Magie podle mě neni jen psychotronika, ale celá škála zázraků, která nespadá pod křídla církve. Neni pravda, že neexistuje naopak se využívá až moc hojně. Většinou ve spojení s nějakým fantazy. Fantazy= fantazie z toho jasně vyplývá, že magie neexistuje tečka konec. Nikoho nezajímá nějaká psychotronika ani věštění, jsou to oddělené kategorie a mluví se o nich jako "možná na tom něco je" ,aby se jako neřeklo z druhé strany ale média prezentují všechny tyto věci, jakože hihihi jsou to jen kecy, ale neříkejte to nahlas at' nám nikdo nevynadá.

Ve skutečnosti totiž záleží jen na slovu "magie" jestli je člověkem uznáno jako skutečné a pokud ne věci jako kineze se dají přejít mávnutím ruky.

Slovo magie chápu jako usměrňování vnějších sil různých bytostí pro svůj prospěch. Třeba prvky oběvující se v kabale bych jinak než kouzla nazvat nedokázal.

Unga:Kineze,magie,kouzla,dimenzionální cestování je to energie,akorát je to spůsob,jak s ní nakládat.O církvy jsem nepsal,jako že ona to vymyslela.Psal jsem jen to že pojmy jako magie,čarodějnice,černokněžnictvý jsou výplody církve(církev to tak pojmenovala),ale jedná se pořád o prací s energii.Nějaká moc neexistuje(jak to trénuješ často,nebo někdy vedlejší učinky duchovní cesty),nebo černá a bíla magie, je to jen pojem pro nakládání ze schopnostmy co chceme s němi dělat.Napadnout či nabít se energii.Někde jsem to už psal,protože jsem to četl na jednom fóru,a bylo to přímo výstižné,nožem taky můžeš zranit nebo si namazat chleba z máslem.Když už tomu budeme říkat magie,tak je černobílá,jako všechno,jen na nás záleží jak s něčím naložíme.Pojem pro slovo čaroděj,bych spíše použil psychotronik.
jadydadyda:Tak to zas jo,ale je to o energii.

4D = Spekulace....

S tím bych úplně nesouhlasil. Mám pocit (zrovna nemám ani zdroje ani čas k ověření), že fyzikou je prozatím uznáváno 5 rozměrů (1 - výška, 2 - šířka, 3 - hloubka (1,2,3 - prostor), 4 - čas (1,2,3,4 - časoprostor), 5 - paralelní skutečnost). Určitě existuje mnohem více rozměrů (slyšel jsem i o 12tém), ale ty zatím nejsou definovány. To jen abych vše uvedl na pravou míru ... (ale nechci nikomu vštipovat můj a fyzikální názor, nic není tak, jak to vypadá).

Spekulace jsem myslel,tak že pořád vznikají další teorie o 4D.Ne žeby to byla 100% spekulace jako něco,že to je výmysl.Myšleno že prostě,lidi mají stále nejasné názory na 4D.Takže si nemyslete že bych chtěl nějak 4D utlačovat . Prostě 4D má dost významů .

Já to nemyslel konkrétně na tebe, jen jsem využil to, co jsi napsal (proto jsem také přepsal v citaci "CLVestec" na "obecně").

Jen tak mimochodem ... nedokážu si dost dobře představit třeba 8D, když každý další rozměr musí být na ty předchozí kolmý (už 4. rozměr si nedokážu představit jako kolmý k předchozím třem) . A teď jsem si uvědomil proč ... protože čtvrtý a každý další rozměr už nejde znázornit v prostoru (3D), ale musí se už uvažovat v nějakém čase/časoprostoru ...