Když se po 2. světové zřídil ten vojenskej prostor, tak všechny vesnice (převážně Německé) z té obrovské oblasti museli být vystěhovány. Jejich domy pak chátraly, nebo si je Rusáci použili jako cvičné cíle.
Na té předposlední fotce je potok, který je vzdálen tak 150m od toho kostela, jeho pramen by neměl být daleko. Otázka jak je čistý, Rusáci tam mohli nechat nějaká svinstva v zemi, přece jenom to je vojenský prostor. Ale těstoviny jsem si s tou vodou uvařil v pohodě.
Dostat se tam mi trvalo jeden a půl dne, ale to jsem to obcházel velkým obloukem. Myslím že necelej den by na to stačil. K samotnému místu sice cesty nevedou, ale kolem jich pár je, avšak chodit po nich jen zvyšuje šanci nechat se chytit. Zvláště během pracovních dnů to může být dost riskantní, vojáci před cvičením často letecky kontrolují terén. Tentokrát jsem měl namále i v neděli, když jsem na jednom otevřenějším místě překračoval tankovnici, tak mě zřejmě musel někdo zahlédnout. Zdálky jsem pak pozoroval tančík, co se chvíli motal na místě, kde jsem to přešel. Naštěstí jsem byl schovanej za jedním kopečkem, jinak by mě dost možná viděl. Otáčel tam s hlavní a pak odjel, nevím jestli to bylo kvůli mě.
Další nevýhoda toho místa je, že uvnitř jsou hromady kamenů a cihel od zříceného stropu, takže vyrovnat si tam místo pro spánek by trvalo tak dvě hodiny, což mě odradilo od původního plánu tam přespat
Vsadím se, že podobná místa jsou ve všech vojenských prostorech.